1) Přednáška: Globalizace
Globalizace
– definice (přesná) se nikde nevyskytuje
– charakteristika (HN): globalizací se rozumí kvalitativní změny ve světovém hospodářství, které jsou umožněné pokrokem informačních, komunikačních a počítačových technologií a které znamenají, že se svět propojuje vzájemně v celek
• denní objem transakcí s mezinárodními měnami se pohybuje na úrovni 85% souhrnu všech devizových rezerv všech centrálních bank světa
• globálně produkované výrobky tvoří asi 35% celosvětové produkce
• prohlubuje se propast mezi bohatými a chudými zeměmi (hranice chudoby – méně než 1 USD na den)
– srovnávání světové konkurenceschopnosti jednotlivých zemí se porovnává dle 290 kritérií
– hodnotí se také úroveň managementu – ČR v roce 2000 až na 46 místě
– hodnocení firem probíhá i na národní úrovni – viz 100 nej …..(časopis Ekonom či HN)
Srovnávání – technika srovnání s určitou firmou je např.:
Metoda komparativního managementu (analýza)
– Je definována jako studium a analýza managementu v různých prostředích a je studiem proč podniky v různých zemích mají různé výsledky.
– Významným prvkem komparativního managementu je ekonomický růst a zvyšování produktivity.
• vliv vnějšího prostředí: vzdělanostní proměnné, sociálně kulturní faktory, etické, legislativní
a politické faktory, ekonomické faktory
= faktory které nejvíce ovlivňují výsledky firem
+ nový přístup: rozdělit záležitosti managementu na:
1) manažerské činnosti
2) nemanažerské činnosti
pozn.: Podstatou úspěšného podniku je disponibilita lidských a materiálních zdrojů.
a) Manažerské praktiky: plánování, organizování, personalistika, vedení, kontrola
tyto ovlivňuje:
1. věda o managementu
koncepce, principy, teorie, znalosti obecného použití
2. věda o podnikových funkcích
engeneering, výroba, marketing, finance
3. lidské zdroje
4. vnější prostředí
vzdělanost, politicko-legislativní, ekonomické, sociální, technologické, etické
b) Nemanažerské praktiky: engeneering, výroba, marketing, finance
– správné využití manažerských i nemanažerských praktik představuje znamenitost podniku
– znamená to nutnost aplikovat jednotlivé úspěšné body sledovaných na prostředí svého podniku
Světové trendy, které by měl mít každý podnik, aby uspěl ve světové konkurenci:
Podniky budoucnosti
Zaměření: – vize
Organizační architektura: – integrovaná
– plochá s vyššími pravomocemi
– globální
– síťová
– založená na IT (na informacích)
– respektující zájmy různých skupin (uvnitř i vně podniku)
– pružná
– přizpůsobivá
– učící se
Podniková strategie: – orientovaná na zákazníka
– orientovaná na přidanou hodnotu a totální kvalitu
– sledující čas (rychlost)
– inovativní
– podnikatelská
neustálá změna – pružné přizpůsobení
vize = všichni zaměstnanci musí mít přesnou představu o tom, co podnik čeká v budoucnosti
integrace organizační architektury = spolupráce všech útvarů k dosažení správného cíle
• v rámci globalizace dochází taktéž k regionální specializaci
Evropské standardy manažerské způsobilosti
(program CECIOS vytvoření EIM (Evropský institut managementu)
hodnocení úspěšnosti vrcholových manažerů:
1. schopnost řídit
2. přizpůsobivost
3. řídit lidi
4. řídit informace
= požadované klíčové způsobilosti u mezinárodních odborníků v oblasti řízení lidských zdrojů
+ nejdůležitější je „řízení změn“
