1) Personální management: VÝVOJOVÉ TRENDY PESONÁLNÍHO MANAGEMENTU

VÝVOJOVÉ TRENDY PESONÁLNÍHO MANAGEMENTU, ÚLOHA PERSONÁLNÍHO ÚTVARU V ORGANIZACI, ROLE PERSONALISTY

– počátky PSM – při rozvoji průmyslových podniků po průmyslové revoluci
– na PSM má velký vliv psychologie, zejména behaviorismus

1. Personální administrativa (správa)
– hlavní činností personalistů byly administrativní práce související s přijímáním zaměstnanců,….
– pasivní funkce – nejstarší funkce

2. Personální řízení
– od 2. světové války
– personální práce se využívali k tomu, aby byla firma konkurenceschopná a dobře prosperovala
– poprvé se začíná mluvit o personální politice a personálním plánování
– personální politika – jak organizace nakládá se svými zdroji

3. Řízení lidských zdrojů
– poslední fáze vývoje – od 60. let do současné doby – personální práce nabývá jiných rozměrů
– důraz na strategický přístup a strategii plánování v personálních činnostech a v oblasti lidských zdrojů
– podnik by měl mít nejméně na 3+5 let dopředu jasno v tom, jako se budou jeho lidské zdroje vyvíjet
– velká část povinností přechází na liniové manažery ( personální činnosti dělají vlastně všichni) – u všech manažerů kladen velký důraz na zvládání personálních činností

Fáze personálního řízení podle Armstronga

1. Péče o zaměstnance
– Počátek 20. století
– sociální zařízení, jídelny,…. zlepšování pracovního prostředí

2. Personální administrativa
– 30. léta 20. století
– vypracování koncepce vyhledávání pracovníků, jejich další rozvoj

3.
a) Fáze rozvoje (40.-50. léta 20. století),
b) Fáze dospělosti (60. léta 20. století)
– začínají se využívat různé metody a techniky z oblasti psychologie a sociologie
– o personalistiku se starají profesionálové – specialisté

4. Řízení lidských zdrojů
– od 80. let 20. století

ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PERSONÁLNÍHO MANAGEMNTU

– výběr, umístění, řízení lidských zdrojů
– odměňování, hodnocení
– bezpečnost práce

– hl. činnosti:
– personální plánování (zdroje informací – stat. údaje, přirozené odchody pracovníků, strategie firmy) – vyhledávání pracovníků – nábor – přijímání – rozmisťování – pracovní a sociální adaptace – výchova a vzdělávání – motivace, stimulace – hodnocení – profesní kariéra – uvolňování pracovníků

ANALÝZA PRACOVNÍHO MÍSTA, PERSONÁLNÍ PLÁNOVÁNÍ

= hodnocení (popis) pracovního místa, profesiografie
– každá organizace má svůj organizační řád – celkové uspořádání v organizaci – v návaznosti na to popisy jednotlivých pracovních míst
– analýza pracovního místa je klíčová personální činnost, která má poskytnout ucelený obraz o práci na daném pracovním místě, a měla by podat představu o tom pracovníkovi, který by tuto činnost měl vykonávat

– informace o pracovním místě můžeme získat:
pozorováním a zápisem z pozorování – může to být zavádějící (např. u pásové výroby)
dotazník pracovníkovi, spolupracovníkovi nebo nadřízenému
– formální, písemná forma, formou rozhovoru
– otázky týkající se oblastí a činností (nástroje, směnnost, pomůcky, úkoly) a týkající se charakteristiky pracovníka (komunikační schopnosti, zdravotní způsobilost, praxe, vzdělání, …)
– např. místo, kvalifikace (školení, vzdělání, praxe, další školení, certifikáty(, psychické požadavky (vlastnosti, soc. dovednosti), nářadí, nástroje, zdroje, přístroje, směnnost, fyzické požadavky, zařazení v organ. Struktuře (nadřízený, podřízený, zastupování), OOPP, rizika, popis činnosti a zodpovědnosti….

užití popisu pracovního místa:
– přijetí nového zaměstnance
– pro kontrolu – hodnocení zaměstnanců
– dohledání škod a pochybení
– redesign
– pro další vzdělávání zaměstnance a plánování kariéry