4) Přednáška: Metodika analýzy a zlepšování jakosti

Metodika analýzy a zlepšování jakosti

– nutné uplatňovat nepřetržité zvyšování (zlepšování) jakosti
– znaky:
• orientováno na procesy
• zaměřeno na prevenci i řešení vzniklých problémů
• vycházet ze zákaznických aspektů
• vycházet z poznání souvislostí
• měření jakostí (všude, kde je to možné
– TQM pyramida

způsoby zlepšování jakosti:
1.) soustavné zlepšování v malých krocích
KAIZEN
– účinnější;;
– postup zdola
– uplatňuje se v rámci existujících procesů
– cílem je dělat to, co již děláme (dělat věci správně)
„Jak udělat rychleji to, co již děláme?“
„Jak to můžeme dělat lépe?“
„Jak to dělat s nižšími náklady?“
– řeší symptomy, nikoli chorobu
– zvýšená výkonnost u úzce vymezeného úkolu nemusí přinést zvýšení výkonnosti celého procesu
– je pro něj typický SHEWHARTŮV CYKLUS ZLEPŠOVÁNÍ – označuje se jako PDCA (Planning – Doing – Acting – Checking)
– nepřetržitý proces

P
A D
C

2.) změny skokem
REENGINEERING
– postup shora
– vede ke kvalitativní změně odstraněním nevyhovujících a zbytečných procesů a jejich nahrazením zcela novými
– odmítá předpoklady, jako jsou dělba práce, úspory z rozsahu, hierarchické řízení
– cílem je dělat správné věci
„Co by měl podnik dělat?“
„Proč vůbec děláme to, co děláme?“
„Proč děláme věci právě tímto způsobem?“
– léčí chorobu radikálním zásahem do struktury organismu
– v praxi – používat oba způsoby, vhodně je kombinovat

Metodika, která vychází ze Shewhartova cyklu
– kroky identifikace problému a zlepšování (systematický postup):
1.) identifikace problému:
– již vzniklého
– potenciálně hrozícího
– i nevyužití (pozitivní) příležitosti symptomy
(podařilo se zjistit jakost, ale dodatečně zjišťujeme jak)

2.) porovnání problému
– zkoumat příslušné procesy

3.) identifikace nositelů problému
– faktorů, za jejichž působení se problém vyskytuje

4.) analýza příčin (kauzální analýzy)
– odhalit hlavní příčinu
– nezkoumat jen na povrchu, ale jít i do hloubky

5.) působení na příčiny
– nejprve na hlavní, potom na další příčiny
– může mít charakter opatření nápravného nebo preventivního

6.) pozorování účinnosti změny

7.) zapracování změny do systému

8.) vyvození širších souvislostí změny

9.) identifikace dalšího problému
– musí se uplatňovat soustavně a týmově bez vynechání jakéhokoliv kroku – tzv. QUALITY JOURNAL – denně sledují a zveřejňují výsledky

Práce s variabilitou (proměnlivost jakosti)
– základem účinné analýzy a zlepšování jakosti
– variabilita – přirozená vlastnost jakosti
– kolísání znaků jakosti v čase
– způsoben dvěma skupinami příčin:
a) náhodné příčiny
– vyskytují se vždy (př.: drobná nepozornost pracovníka, kolísání napětí v síti, různorodost materiálu, chvění stroje)
– nemůžu je dobře předvídat, těžko se identifikují
– používá se normální rozdělení pravděpodobnosti výskytu proces je pod statistickou kontrolou (statisticky stabilní) – mezi dvěma hodnotami jakosti je stejná četnost

b) vymezitelné příčiny
– dají se jednotlivě identifikovat
– znamenají změnu jakosti skokem nebo postupnou změnu
– když se k náhodným přidají vymezitelné příčiny, mění se typ rozdělení nebo parametry normálního rozdělení
– proces se dostal mimo statistickou kontrolu (statisticky nestabilní)
– zlepšování jakosti by se mělo zaměřit na:
– poznání variability
– odhalení typu variability (normální (pod kontrolou) X abnormální (mimo stat. kontrolu))
– ISHIKAWA (co řekl o variabilitě):
– v každé práci existuje proměnlivost (variabilita)
– o údajích, v nichž není proměnlivost, se lze domnívat, že jsou nesprávné
– bez statistické analýzy nemůže být efektivní řízení
– 95 % problémů podniku může být vyřešeno pomocí 7 elementárních statistických metod
– statistické metody musí všichni technici a inženýři znát a obecně uznávat

Sedm elementárních statistických metod (nástrojů):
1.) kontrolní záznamníky a záznamy
– jednoduché tabulky, v nichž sledujeme četnost jednotlivých výskytů jakosti (čárkovací metoda)

2.) diagramy

3.) histogramy

4.) Paretova analýza (80 : 20)
– měla by se provádět vícestupňově
– dle počtu neshody
– podle nákladů, které jsou vyvolané změnami

5.) diagram příčin a následků (Ishikawův neboli rybí kosti)

6.) regulační diagramy
– vychází ze Shewhartovy teorie
– ČSN ISO 8258 SHEWHARTOVY REGULAČNÍ DIAGRAMY (1994)
– Vychází z předpokladu, že znak jakosti má normální rozdělení pravděpodobnosti, jestliže působí pouze náhodné veličiny (příčiny)
– základem – regulační diagram
– vybíráme vzorky, které buď změříme nebo jinak zhodnotíme
– ze zjištěných hodnot vybíráme charakteristiku (průměr, modus, medián, rozpětí, směrodatná odchylka), tyto vypočtené hodnoty zaneseme do diagramu a propojíme čarou
– stanovíme regulační meze, které vymezují pásmo normální variability, které je způsobena náhodnými příčinami
– pokud bod padne mimo meze, pak ho přičítáme působení abnormální variability, vymezitelné (systematické) příčiny

7.) diagramy nekorelačních závislostí