42. Vytváření podmínek pro efektivní vedení spolupracovníků. Diagnóza, strategie a taktika poznávání členů pracovní skupiny.

1. (Plamínek,J. Synergický management. 2000.).
(a) řízení skupin – jak jsou zadávány úkoly, jak probíhá kontrola, vymezení práv a kompetencí v rámci skupiny, distribuce zodpovědnosti
(b) vývoj skupin – poznávání a ovlivňování změn ve skupinách v běhu času
(c) řešení úloh skupinami – jak se skupina vypořádá se zadanými úkoly, ovlivňování procesů řešení úkolů a problémů
(d) rozhodování ve skupině
(e) vedení skupin – celkové směřování skupin, stanovení strategických cílů a obecných principů pro výběr metod

Faktory řízení:
– věc – smysl, povaha a cíl dané činnosti (proč skupina existuje, co se od ní čeká)
– proces – cesty skupiny k cílům
– lidé – objekty řízení
– manažer – subjekt řízení

Styly řízení:
– přátelské
– formální – lpění na formalitách, malý zájem o lidi a výsledky
– direktivní – důraz na výsledky a na osobu manažera
– synergické – důraz na mezilidské vztahy
– rutinní – někde uprostřed – zájem o lidi, procesy i výsledky v té míře, aby nehrozila krize, ale zároveň nebylo vyvíjeno přehnané úsilí
– proměnlivé – kmitání, nejčastěji od přátelského k direktivnímu a zpět
– chaotické – v závislosti na „náladě manažera“

Volba stylu řízení závisí na:
– osobnosti lídra
– složení týmu
– povaze úkolu
– kontextu

Vývoj skupiny:
(1) fáze direktivní – manažer definuje úkoly
(2) fáze argumentativní – vysvětluje úkoly, vybízí k určitým postupům (+zdůvodnění)
(3) fáze participativní – vztažení skupiny do rozhodování, posílení motivace jednotlivců
(4) fáze delegativní – předává odpovědnost za výsledky i za proces

Delegace:
– dolů – na pracovníky, které manažer řídí
– stranou – tedy horizontálně (např. na experta v oboru)
– nahoru – na nadřízeného nebo ředitele

Podpora týmové spolupráce:
– potřeba sdílení
– důvěra a otevřenost
– společné zážitky
– společný úspěch
– přijímání odpovědnosti
– prostor pro jednotlivce