33. Metody oceňování firmy I – metoda likvidační hodnoty, vlastního kapitálu a substanční metoda.

Likvidační hodnota
Je charakterizována absencí předpokladu trvání podniku (podnikatelských aktivit) v rozumném časovém horizontu. Tím přestávají výstupy z účetnictví hrát roli „pevného bodu“ z nějž může ohodnocení vycházet a dosažená cena může být v zásadě jakkoliv nízká.
V této situaci se jako přijatelné východisku může brát i hodnota definovaná „cenou šrotu“. Za horní hranice je pak možno považovat cca 20 % poslední auditované účetní hodnoty podniku.
Hodnota vlastního kapitálu
Tato metoda je naopak zcela závislá na ocenění podnikových aktiv a závazků podle účetnictví). Hodnota je pak definována vztahem ( 67 )
hodnota vlastního kapitálu = aktiva – závazky ( 67 )
(owner’s equity = assets – liabilities)
Substanční metoda
Zde nevychází ocenění majetku i závazků z účetních podkladů, ale je tak zvaně reálné. Odpovídá tedy aktuálním cenám, za něž by bylo možné daný majetek v daném okamžiku pořídit.
V takovém případě je ovšem na místě otázka (která je aktuální zvláště v případě akvizicí) a sice zda má smysl koupit stávající podnik nebo bude lépe vybudovat nový. Na scéně se objevují nehmotná aktiva v podobě goodwillu (viz nás1edující subkapitola 12.4).
Je zřejmé, že substanční hodnota tvoří horní cenovou hranici (ze všech metod ocenění je nejvýhodnější pro prodávajícího). Proto má obvykle v úvahách o hodnotě oceňovaného podniku spíše pomocnou funkci.
V oceňování dochází ke zvyšování vykazované hodnoty aktiv o tiché rezervy, vyplývající z:
· inflace – odtud plyne růst nákladů na znovupořízení
· odpisů – pokud by byly vyšší, než by odpovídalo skutečné ztrátě hodnoty.
Zvyšování hodnoty aktiv (rozpouštění tichých rezerv) může ovlivnit zisk a tím i hodnotu daní (hodnota závazků), takže substanční hodnotu je třeba o tyto latentní daně snížit.
Klíčový význam mají v této souvislosti zásady oceňování majetkové podstaty podniku, zvláště hodnoty nemateriálních statků (nehmotných aktiv).Pro tiché rezervy lze psát následující základní definiční vztah:
tiché rezervy = náklady znovupořízení – odpisy – účetní hodnota.

Substanční hodnota brutto =
= souhrn majetkových hodnot potřebných k dalšímu podnikání v aktuálních cenách
+ výnos z prodeje majetku přebytečného a vedlejšího (rekreační středisko)
– hodnota všech závazků a dluhů
= substanční hodnota netto (SN)

Hodnota SN ukazuje pouze, kolik kapitálu je v podniku investováno – neuvažuje se tedy v žádné podobě návratnost. I tato okolnost omezuje cílu výpovědi výsledků substanční metody.