Způsob proniknutí na zahraniční trh:

*dle koncentrace či diverzifikace trhů
(dlouhodobý velký podíl) (sbírání smetany)

*dle podobnosti trhů

vstup na zahraniční trh: *export – první fáze zahraniční činnosti – přímý (pobočky, dceřinné společnosti) a nepřímý (zprostředkovatelské firmy)
*licence – umožňují zahraničnímu příjemci využívat určitý postup, značku, znalosti apod.
– patentové a know-how licence, franchizové licence (zvláštní převod know-how, značky)
*smlouvy o managementu – při dodávkách investičních celků
*podniky se zahraniční majetkovou účastí – majoritní, paritní, minoritní
*výhradní vlastnictví – vyšší forma zahraniční činnosti -› koupě nebo vybudování výrobní jednotky v zahraničí
organizace internacionálního marketingu – liší se dle velikosti a stupně internacionalizace firmy -› vynucení decentralizovaného řízení
*dle funkcí bez exportního útvaru – malé podniky
*dle funkcí s exportním útvarem – střední podniky
*dle skupin výrobků se zvláštní internacionální divizí – segregované organizace
*dle skupin výrobků v integrované formě – nerozlišuje se domácí a zahraniční trh
*dle regionů – pro veliké podniky s celosvětovou aktivitou
internacionálně marketingový mix:
*výrobek – buď stejný, jako na národním trhu, nebo přizpůsobený, nebo zcela nový
– klíčová je adaptace – povinná (legislativa, normy) a strategické (diferenciace, jiný image aj.)
*cena – vždy odráží odlišné faktory (náklady, koupěschopnost, konkurence)
– standardizovaná cena pomáhá tvorbě image a eliminuje nebezpečí reexportu
– 3 způsoby stanovení: *nákladový – nutno přičíst dopravu, zvláštní balení apod.
*na základě poptávky – psychologická cena na základě koupěschopnosti apod.
*podle konkurence – ovlivněno i „nacionalistickým“ pohledem spotřebitele
*komunikace – směs globální strategie a lokální taktiky (stejný image je nutno prezentovat různě)
– závisí na politicko-právním a kulturním prostředí
– jazykové problémy – někdy je třeba nikoli doslovný překlad, ale nový slogan…
*distribuce – nutno respektovat infrastrukturu a specifika místní distribuční sítě, i když s růstem internacionalizace se trendy přibližují
vývojové trendy internacionální marketingu:
– vývoj přístupu: export -› internacionální -› multinacionální -› transnacionální -› globální
– roste množství globálních výrobků vyráběných a distribuovaných bez adaptace – globalizace nabídky (na rozdíl však poptávka není globální)
– na druhé straně roste odpor k masovosti a snaha o individualizaci spotřeby
– internacionalizace konkurenčního boje – na zahraničních trzích je konkurence téměř vždy slabší než na domácím
– nástup silných nadnárodních společností NIZ jihovýchodní Asie
internacionální životní cyklus výrobků:
1, výrobek úspěšný doma je exportován a získává světový monopol
2, rozvoj konkurence na lokálních trzích, výrobek ztrácí výjimečnost
3, konkurence expanduje na třetí trhy
4, zahraniční konkurence začíná konkurovat i na vlastním domácím trhu

kritika: v současnosti se výrobek uvádí na světové trhy souběžně s uvedením na lokální trhy -› -› globální filozofie