ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

Tento zákon upravuje:
– daň z příjmů fyzických osob
– daně z příjmů právnických osob

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
POPLATNÍCI DANĚ
– z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují (alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce)

PŘEDMĚT DANĚ
– příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
– příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti
– příjmy z kapitálového majetku
– příjmy z pronájmu
– ostatní příjmy
• příjem = příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou

OSVOBOZENÍ OD DANĚ
– příjmy z prodeje domu, bytu v němž prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem
– příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let
– příjmy z prodeje movitých věcí (nevztahuje se na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodjem dobu 1 roku)
– příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění, důchodového pojištění, peněžité pomoci obětem trestné činnosti, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a všeobecného zdravotního pojištění. Od daně je osvobozena pouze částka ve výši max. 144 000 Kč/rok
– odměny vyplácené zdravotní správou dárců za odběr krve
– stipendia
– pojištění osob

ZÁKLAD DANĚ A DAŇOVÁ ZTRÁTA
– základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení.
– U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů = základem daně je součet dílčích základů daně
– Daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně